Pro ubohou Nigar již v jejím nekonečném žalu z domnělé ztráty dítěte nejsou útěchou ani vzpomínky na krátké štěstí po boku Ibrahima, proto se rozhodne svůj bídný život ukončit sebevraždou - pokusí se oběsit na roztrhané plachtě! Její věznitelé ji však včas zachrání... Když se o tom dozví Gülfem, pohne se v ní svědomí a prosí princeznu Hatice, aby Nigar již více netrápila - buď ať udělá, co má nebo... ji nechá odejít.
Vládce vůbec nepotěší - ba právě naopak, spíše ho pořádně rozladí - zprávy z bitevního pole od İskendera Čelebiho, který ho informuje o Ibrahimových plánech vystavět na území Íránu novou říši, v níž čelo se prý plánuje postavit on sám!
Po velmi dlouhém čase, kdy byla jen svým vlastním chabým stínem, je Mahidevran opět na koni. Jen těžko dokáže skrýt téměř až nemocnou škodolibost, když natrefí na svou věčnou sokyni Hürrem. Nenechá si zkrátka nechat ujít jedinečnou příležitost ranit ji! Nejprve jen tak trochu, když jí se zlým úsměvem oznámí, že se nechystá opustit palác Topkapi, protože její syn Mustafa bude v době panovníkově nepřítomnosti jeho zástupcem a ona bude po jeho boku. Nuž a pak pořádně, když do ní začne rýpat kvůli včerejší noci a s neskrývaný potěšením jí řekne o jisté dívce, jež dal sultán včera večer fialový šáteček a kterou dnes večer očekává ve své komnatě...
Zatímco Ibrahim s Matrakçım a ostatními svými muži připravuje strategii dalšího z bojů, Nigar, jíž před časem daroval své srdce i sny, pod rouškou noci vedou na popravu! Jak na popravě se v té chvíli cítí i Hürrem, protože její milovaný Sulejamn odmítl vyslyšet její zoufalé prosby a ustoupit jejím výhrůžkám, že pokud k ní dnes večer nepřijde, už nikdy více nevyjde z temnoty a namísto s ní stráví tuto noc, která je, bohužel jen první z mnoha, s krásnou Firuze, která mu načisto očarovala!
Ačkoliv se krásná Helena při každém setkání s princem Mustafou, jehož skutečné jméno a postavení nezná, snaží tvářit, že je jen náhodné a že o něj vlastně ani nestojí, je nepřehlédnutelné, že pravda je přesně opačná. Během jejich příjemného setkání však naneštěstí dojde k nepříjemnému incidentu, když jistý vlivný kupec, který vykořisťuje a zastrašuje místních obyvatele, majetnicky vztáhne ruku na Helenu a spravedlivě rozhořčený Mustafa následně zpacifikuje jeho i jeho muže, kteří na něj zaútočí s noži!
Krátce nato, jak sultán oficiálně jmenuje Hızıra Reisa na post velkoadmirála Osmanské říše, popovídá si s ním mezi čtyřma očima o tom, co se dozvěděl z dopisu İskendera Čelebiho - o Ibrahimových plánech v Íránu . Zdá se sice, že Hızır Reis většinu Ibrahimových politických kroků a bojových strategií schvaluje a nemá proti nim žádné výhrady. Ale když se ho vládce zeptá, zda by bylo správné jmenovat za chána plánovaně nového společenského zřízení na dobývaném území právě Ibrahima, čerstvě jmenovaný veľkoadmirál zaváhá...