CELÁ EPIZODA:
122. epizoda
DĚJ:
velitel janičárů Semiz Ali Ağa je zatím podle scénáristů seriálu Rüstemovou pravou rukou (víc bude v překladu scény Rüstem-vojáci na naší stránce). Historická fakta: po studiu v Enderunu se stal janičárským agou, jedním z velitelů perského tažení a za odměnu guvernérem Egypta. V roce Rüstemovy smrti (1561) se stal i manželem jeho dcery Ayşe Hümaşah (Hanımsultan). Tehdy ho také Sulejman jmenoval Rüstemovým nástupcem ve funkci velkovezíra. Působil v ní v letech 1561-1565, kdy ho vystřídal nám už dobře známý Sokollu Mehmed Paša, a ještě 1579-1580 (od zavraždění Sokollu Mehmeda až do své smrti). Některé prameny ztotožňují Semiz Ali Pašu s velkovezírem Semiz Ahmetem Pašou (Şemsi Ahmet Paşa; "semiz" i "şemsi" = "tučný"). Znamenalo by to, že se s Ayşe Hümaşah oženil ve svých téměř 70 letech (!). Z tohoto manželství se narodilo několik dětí: synové Abdurrahman Bey, Mehmet Bey, Şehid Mustafa, Osman Bey a dvě dcery (známe jméno starší z nich, Saliha). Právě z jejich manželství jsou všichni další potomci Rüstema a Mihrimah.
Semiz Ali (Ahmed) Paša zemřel v roce 1580 a je pohřben v komplexu mešity Mihrimah Sultan v Üsküdaru. Zajímavost: říkalo se mu "Güzelce Ahmed" (krasavec Ahmed).
DALŠÍ ČÁST:
Sulejman na procházce vidí strom napadený mravenci (podle věrouky je mravenec Proroku zvlášť milé stvoření). Příchozí Lokman: Dám ihned zavolat zahradníky, aby strom natřeli vápnem. Sulejman: Ne, to by zemřelo mnoho nevinných tvorů. Lokman: V opačném případě zemře tento strom. Sulejman: Zeptáme se Ebussuuda Efendi.
Sulejmanův dopis Ebussuudovi: "Mistře! Tvá moudrost a tvé znalosti jsou nezpochybnitelné. Tvé hluboké porozumění je mi oporou, kdykoli mě něco trápí. Je světlem na mé cestě. Daruj mi prosím nyní trochu tvé moudrosti, aby mé srdce nalezlo štěstí. Když jsem se dnes ráno procházel v mé zahradě, zarmoutil mě stav jednoho z mých stromů. Strom, který jsem před lety sám zasadil, napadli mravenci a velmi mu ublížili. Mí sluhové ho chtějí natřít vápnem a tak věc vyřešit. Jde ale o nevinné životy, proto se s tebou chci nejprve poradit. Co odpovíš? Je možné zachránit strom, a zahnat mravence, aniž by je to stálo život? (Známý příběh o Sulejmanovi se poprvé objevil v encyklopedii Süleymanname, viz Legenda o Rüstemovi na naší stránce)
Hürrem-Sümbül: Nikdy jsem nebyla tak blízko vítězství jako nyní. Cítím to. Jako mě Bůh zachránil před Ibrahimem, zachrání mě i před Mustafou. - Sultánko, zkoušela jste to už tolikrát, jak si můžete být tak jistá? - Tentokrát jsem podrobně promyslila každý krok.
Vojenský tábor. Rüstem-Zal. Rüstem: Tahmásp na dopis určitě odpoví. Ten dopis znamená naši záchranu a rozkaz k Mustafově popravě. Obyčejný člověk může změnit dějiny, jako nyní. Takových okamžiků není mnoho. Vše nyní závisí na tobě, ty budeš tím, kdo všechno změní. Hlídej všechny cesty mezi Persií a Amasyí a přines mi Tahmáspův dopis.
Sulejman-Hürrem. Sulejman: Co se stalo? - Hürrem : Měla jsem zlý sen, viděla jsem tě v podzemní kobce, svázaného. - S: Netrap se, toho se nikdo neodváží. - H: Neznám větší štěstí než slyšet tě dýchat - S: Je čas, abychom byli šťastní. Ty a já. Jsme dvě těla, dvě tváře, ale jediná duše. Toto štěstí nemá žádný stín. Dotekem milovaných rukou se stáváme částí toho druhého.
Vojenský tábor. Zal se svými muži odjíždí. Voják v davu: Co bude s námi, Pašo? Hladovíme a na naše stížnosti nikdo neodpovídá. Tak se zachází s vojáky? - Rüstem: Kdo to mluví? Jestli nepředstoupí, budou potrestáni všichni. - Voják: Byl jsem to já, Pašo. Není to lež, znáte naši situaci. - Rüstem: tato válka ještě nezačala a vy už si stěžujete?! Během válečného tažení musíme šetřit, to je obvyklé. Jestli uslyším ještě jediné slovo vzpoury, budou padat hlavy.
Sulejman - astrolog. A: Brzy dojde k zatmění, můj vládče, Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce. To zle předznamenává budoucnost. - S: V Koránu je psáno, že to byl Bůh, kdo vypočítal dráhy Měsíce a Slunce, proto je v nich jeho moudrost a není čeho se obávat. Zprávou o zatmění nepůsob paniku mezi poddanými, jdi a poraď se s učenci, nahlédni především do knihy Ahmada ibn Muhammad ibn Kathīr al-Farghānī. (Astronom Ahmad ibn Muhammad ibn Kathīr al-Farghānī je autorem slavné knihy "Kitāb fī Jawāmiʿ ʿIlm al-Nujūm" / كتاب في جوامع علم النجوم /"Rukověť nauky o hvězdách", 833)
Manisa. Nurbanu zkoumá nákresy podle hvězdopraveckých map, říká služebnici Canfedě: Čekají nás temné dny, nikdy jsem něco takového neviděla. - Canfeda: A to jste právě mluvila o příslibu šťastné budoucnosti. - N: Kdoví, temnota pro jiné může znamenat světlo pro nás.
Mihrimah-Hürrem. M: Už přišla Tahmáspova odpověď? - H: Copak ti Rüstem nepíše? - M: Píše o tom, že mě miluje, ale ne o věcech, které jsou skutečně důležité. - H: Co jiného by si žena mohla přát? A o ty důležité věci se Rüstem postará sám. - M: Co myslíte, že se stane, matko, jestli si vládce bude jist, že mezi Mustafou a Tahmáspem je něco jako spojenctví? - H: Dávné pouto se přetrhne, navždy. Ostatní záleží na panovníkovi. Pravidla stanoví trest smrti.
Manisa. Nurbanu: Co je nového? - Selim: Napsal mi Sokollu, chystá se válka s Persií. Možná budu opět jmenován regentem. - N: Skvělá zpráva - S: Copak jsi už zapomněla, že mě léčka janičárů málem stála život? - N: Nemysli už na to. Vrhli se na tebe jako psi, protože vládce byl nemocný. Příště už se neodváží. - S: Jsou stále pod vlivem Mustafy. Dokud žije, čí rozkaz myslíš že poslechnou? - N: Viděla jsem hvězdy, štěstí je na naší straně. Jedno Sulnce klesá, jiné stoupá. Možná to budeš ty. - S: A možná můj bratr Mustafa.
Amasya. Atmaca: Stalo se, co Hürrem a Rüstem chtěli. - Mustafa: Jsou do nesmyslné války. Smutné. - Yahya: Možná je to naše výhoda, když jste odjížděl, váš vztah s vládcem byl dobrý, možná vás jmenuje regentem nebo vojevůdcem. M: Vládce už mě u sebe nechce. Už mi nevěří. - A: S vaším svolením se v hlavním městě setkám s Piri Reisem a získám o celé věci nové informace. - M: To je nemožné. Úmysly Piri Reise jsou zřejmé. Nemůže být naším spojencem.
Kütahya. Bayezid: Jmenuje mě tentokrát vládce regentem, co myslíš, Lala Mustafo? - Lala M.: Faktem je, že vy jste schopný řídit stát, ale musel jste přijmout skutečnost, že váš bratr Selim má k regentství vždy o krok blíž. - B: Takže nás znovu čeká válečné pole. Ale důležitejší je situace Mustafy. Pokud bude s námi, můžeme v Persii zvítězit. - L: Asi mu řeknou, aby zůstal v sandžaku. - B: A on to bez námitek přijme. Někdy si myslím, co bych dělal já na jeho místě. Kdybych byl tolikrát svržen s vládcova nebe, kdyby mě lid miloval a janičáři čekali na jediné mé slovo. - L: Co byste udělal? - B: Asi bych nebyl tak trpělivý jako Mustafa./Huricihan-Bayezid (čarování). B: Můžeš pokračovat, můžeš dělat, cokoli chceš. - H: Jednoho dne ti dám dítě. - B: Dětí není v tomto paláci málo. - H: Ale toto by mělo být symbolem naší lásky. Bude válka, zase budeme dlouho odloučeni.
Mihrimah-Cihangir. C: Od té doby, co ses vrátila z Amasye, jsme spolu nemluvili. Jsou tvé vztahy s Mustafou zase dobré? - M: Ano, proč ten výslech? - C: Něco v tomto paláci mě znepokojuje. Rüstem si jde svou cestou. Hovoří se o válce, něco přede mnou skrývají. Snad se nic nestane Mustafovi. Pokud ano, povolám tebe, matku a Rüstema k odpovědnosti. - M: Kéž bys nás měl tak rád jako jeho - C: Všichni se diví, proč je to tak. I já na to myslím. Když jsem s ním, zapomínám, že jsem hrbáč. Kéž byste se i vy na mě dívali jeho očima.
Fatma-Melek. F: Nyní se musím vdát za muže, kterého neznám a nemiluji. - M:Ale všichni mluví o jeho statečnosti. F: Pokud by statečnost měla nějakou váhu, Rüstem by se nestal velkovezírem (POZN Rüstem riskuje svůj život chladnokrevně každý den a navíc samostatně myslí dřív než koná, což bývá u jeho protivníků vzácnost) - F: Je Kara Ahmed na Mustafově straně?
Hürrem-Fahriye. H: V paláci je tak smutno, jen ty můžeš nahradit Afife, jen tobě mohu důvěřovat. Co Fatma? Zítra se má setkat s Kara Ahmed Pašou. Víš něco víc?... Fatma je hluboké moře, pohltí všechno kolem.
Divan. Sulejman: Jsou zprávy od Rüstema? - Sokollu: Jejich ležení je u Aksaraye (při cestě na Karaman), chystají se dál. - S: Dej Bůh, abychom tentokrát zcela zvítězili a Tahmásp nám opět neunikl. Co myslíš, Kara Pašo? - Kara Ahmed: Nesdílím optimismus Mehmeda Sokollu. Terén je hornatý, vítězství bude těžké. - S: Jsi hoden svého jména. Potřebuji ty, kteří mi říkají pravdu. - Na chodbě osloví Kara Pašu jeho kolega Haydar Paša: Mluvil jste o rumelijském kazaskerovi (nejvyšší soudce Rumelie), čeká na vás.
Fatma-Hürrem. H: Doufám, že tentokrát ke sňatku dojde, jinak vám budou říkat smutná sultánka. - F: Jistěže se vdám. Ale buď si jistá, že se nic nezmění. Mí přátelé i mí nepřátelé budou stejní lidé jako dřív.
Kara Ahmed Paša-Kazasker Rumelie. Kz: Jsme rádi, že jste členem Divanu, Pašo. Jste ochoten podporovat věc šehzade Mustafy a být přítelem jeho přátel? - Kr: Dám za šehzade i svůj život. - Kz: Brzy se sejdou nejmocnější muži říše - bejové, agové, reisové - a rádi vás uvidí. - Kara informuje o schůzce Sulejmana. S: A Mustafa o tom ví? - Kr: Nemohu to s jistotou potvrdit. Su: Tak to zjisti a informuj mě.
Vojenské ležení. Setník Tufan, který měl spor s Rüstemem, je nalezen mrtvý (zabil ho sám jeho velitel Semiz Ali Aga, aby vyprovokoval vzpouru vojáků). Vojáci se blíží k Rüstemovu stanu. Semiz Ali Aga: Co se stalo? - Vojáci: Tufan je mrtvý a je zřejmé, kdo ho zabil: Rüstem Paša! - Semiz Ali Aga: Máte důkazy? - Vojáci: Ty nejsou třeba, každý tu slyšel, jak mu Rüstem Paša vyhrožoval! (POZN: Ibrahim Paša by je dal hned popravit )/ Máme hlad a teď ještě zabijí jednoho z nás!../Ze svého bratra udělal admirála.../ Sultán zde není, snad ani nepřijede a nepotáhne s námi do boje?!.. - Kdyby byl sultánem Mustafa, nesvěřil by Rüstemovi ani harém... - Semiz Ali Aga: Stůjte!! Omrzel vás život? Promluvím s Rüstemem Pšou, a kdyby mě nevyslechl, pak ho můžete volat k odpovědnosti. (Vstoupí do Rüstemova stanu): Všechno jde podle plánu, Pašo. Vojáci se dovolávají šehzade Mustafy jako velitele. - Rüstem: Přesně to jsem chtěl, dobrá práce. - Semiz Ali Aga: Ale musíte být opatrný Pašo, riziko je velké, když se něco zvrtne, nikdo vojáky nezadrží. (Vychází ven) Rüstem Paša sám událost vyšetří a viník přijde o hlavu. - Vojáci: Jak? Vždyť to udělal on sám. - Semiz Ali Aga: Jsou nás zde tisíce, jak víte, že to nebyl někdo jiný? Rüstem Paša chce vaše dobro, dostanete víc jídla a taky žold vám dají včas. Místo aby jste se (za něj) modlili, křičíte... - Rüstem píše Sulejmanovi: Jak rád bych vám vládče napsal dobré zprávy. Rmoutí mě, že to není možné. Janičáři se bouří, volají po šehzade Mustafovi. Bylo by nejlepší, kdybyste přijel a stanul v čele armády.
Lokman přináší odpověď od Ebussuuda: Váš dopis znovu dokazuje, že ve vašem srdci není stopy po pýše... - Sulejman Lokmanovi: Nech mravence žít, je to názor Ebussuuda.
Amasya. Mehmet: Nechci se učit, chci už být mužem (=mluví o obřízce) Všichni se mi smějí. - Mustafa: Dobře, ať začnou přípravy. - (Později) Atmaca: Nemáme zprávy ze sídla trůnu. Dovolte, abych tam jel a zjistil, co je nového. - Mustafa váhá, souhlasí - Mustafa slibuje Mehmetovi, že se může s ostatními zúčastnit lovu.
DALŠÍ ČÁST:
Tajná schůzka promustafovské opozice. Piri Reis vítá Kara Ahmed Pašu: S vámi jsme silnější. Mustafa je budoucností říše, musí usednout na trůn. Jen tak se zbavíme Rüstema a ostatních, kteří jsou zhoubou tohoto státu. - Kara: Šehzade Mustafa je jistě šťastný, že mu pomáháte. - Piri: V tomto okamžiku šehzade nesdílí náš názor a nemá v úmyslu se k nám připojit. - Kara: Je v tom pro něj jistá výhoda... - Piri: Až přijde čas, budeš v Divanu našima očima a ušima, Pašo.
Rozhovor Sulejman, Kara, Sokollu. Sulejman: Jsi si jistý, že vůdcem (opozice) je Piri Reis? - Kara: Bohužel ano. - Sulejman: A Mustafa o tom ví? - Kara: Ano, ale podle Piri Reise se nezapojil. - Sulejman: A to mě má uklidnit??!! Trest pro Piri Reise je jasný. Bude popraven.
Sulejman-Piri Reis. Pi: Poslal jste pro mě, vládče? - Sulejman: Vždy jsem si tě vážil. Ale nemůže tě uspokojovat být stále jen v sídle trůnu. Je třeba zastavit Portugalce. Proto budeš od dnešního dne velitelem naší indické flotily. - Piri: Je to čest, ale jsem už starý, nevím, zda na tento úkol stačím... - Sulejman: Vím, že své poslání splníš.
Hürrem-Sokolllu. H: Jak to, že Piri Reis nebude popraven? - S: Měl být, ale zabránil jsem tomu. Piri Reis se těší všeobecné úctě, zvlášť nyní, před válkou, by jeho poprava nebyla dobrá. Je lepší, když bude daleko odsud, stejně jako odbojní sandžakbejové a ostatní. Po válce se s nimi můžeme vypořádat. - H: Vždy jsem obdivovala tvou inteligenci
Sulejman-Hürrem (Sulejman čte Rüstemův dopis). H: Nepříjemnosti v armádě? - S:Odkud to víš? - H: Mihrimah dostala dopis. Je moc smutná. Jak se mohou janičáři postavit proti tebou jmenovanému veliteli? - S: Je to Rüstemova chyba. A přitom má tolik zkušeností. Neměl se nechat vyprovokovat ke střetu. - H: Není to poprvé, co janičáři revoltují (=bylo to už za Ibrahima Paši). A víme, odkud nyní čerpají svou sílu (=Mustafa)
Fatma-Kara Ahmed. F: Tak se konečně setkáváme. Myslela jsem, že budeš ošklivý a hloupý - K: Říkají mi "Kara", protože jsem v bitvách statečný a v mých očích je temný plamen... (Jaká skromnost! ) - F: Jistěže si tě vezmu, je to vládcovo přání. Obdivuje tě, chce, abys mu byl blíž. Ale nepomýšlela jsem na sňatek. Snad to bude k dobrému. Vrátím se do paláce - K: Ne... - Ano... Promiňte, tváří v tvář vám jsem zmatený... - Fatma (k Melek): Líbí se mi, ale je pro něj těžké promluvit dvě slouvislá slova...
Amasya. Mahidevran k Mustafovi: Když nebožtík sultán Selim planul hněvem, nikdo nevěděl, co bude. Náš vládce se nejvíc bojí, že se mu v tom podobá. Ty jsi ale zdědil jen jeho dobré vlastnosti, jsi statečný a ušlechtilý, Bůh ti nedal vládcovu pýchu ( ) Vezmi Mehmeta na lov, vždyť brzy bude muset dlouho zůstat v posteli (po obřízce). - Mihrünissa má ale ohledně lovu zlé tušení (rozhovor s Mustafou).
Hürrem-Muhrimah-Cihangir. C: Matko, okamžitě mi řekněte, oč tu jde! Rüstem Paša znovu zaútočil ve svém dopisu na mého bratra Mustafu. (K Mihrimah:)Ty se nám nepleť do řeči! Někteří pašové a bejové byli posláni daleko odtud. Je to vaše hra? - H: Sleduješ každý můj krok a píšeš o všem Mustafovi a odvažuješ se nyní obviňovat mě?! Rüstem Paša udělal, co je nutné, když se janičáři vzbouří - informoval vládce. A povstali díky šehzade Mustafovi. Cihangire, věř, že není vždy dobré vědět vše. - C: Je smutné, matko, že to, co je dobré, není pro nás dva totéž. (Odchází) - Hürrem k Mihrimah: Seber se Mihrimah! Teď není čas přestat se ovládat. Uvnitř každého z nás je divoké zvíře. Řídila jsem se vždy jeho instinktem. Nemám jiné východisko, abych přežila a mohla ochránit i vás. Jednou mi porozumíš, i Cihangir.
Fatma dostává dary od Kara Ahmeda, s nimi i nepopsaný deník (reaguje: Nač mi je?), a dopis: Sultánko, Vaše krása mě může změnit v cokoli vy chcete. Udělám pro vás vše, budu vaším otrokem.
Sulejman a Hürrem u stromu, který umírá. Sulejman mluví o tom, co mu napsal Ebussuud Efendi ("Před boží tváří budou ti tvorové - mravenci - chválit vaši spravedlnost, vládče..."). Hürrem: A strom? Bude se jednou ptát, proč byl zahuben? Sulejmane, je to všude slyšet, zřejmě jsou to jen fámy, ale měl bys o nich vědět. Tahmáspova sestra tajně odjela do Amasye. Mluví se o vztahu mezi ní a Mustafou... - Sulejman: Jsme ve válce. Je zřejmé, že Tahmásp zkusí vše, ale můj syn se nikdy nespojí s mými nepřáteli. Zničím každého, kdo mu chce uškodit.
Atmaca hledá Piri Reise, zjistí, že všichni spiklenci byli posláni daleko od sídla trůnu. Jen Kara Ahmed Paša ne - byl to tedy on, kdo je zradil. Atmaca: Kdyby ale měl vládce třeba jen podezření, padaly by hlavy. - Informátor: Očividně sehrálo roli to, že jsme ve válce. Kdyby spiknutí vyšlo najevo, neprospělo by to říši (=nepřátelé by viděli, že je uvnitř destabilizovaná). - Atmaca mluví s Cihangirem. C: Vím, že se něco děje, ale nemohu Mustafovi psát, má matka kontroluje mé dopisy. Cílem je ale jistě Mustafa. - A: Kvůli spravedlnosti jste se musel postavit vlastní matce, to je těžké, šehzade. Máte srdce a mysl pravého panovníka.
Zal Mahmud na korábu admirála Sinana Paši. Přináší dopis, který napsal Tahmásp Mustafovi. Z: Zde je ten očekávaný dopis. - S:Ví o tom můj bratr (= Rüstem Paša)? - Ano.
Hürrem-Mihrimah- Sinan Paša. H: Jestli vládce nepůjde do války, náš plán ztroskotá. A dopis nikde. - M: Mám jet za Tahmáspem? - Hürrem: Nikdo tě nentuil, abys udělal, cos udělala. Ty sam jsi to chtěla, vzpomínáš? A já teď nechci od tebe víc, než abys šla za vládcem a projevila obavy o Rüstema. - Sinan přináší dopis: Mám ho odevzdat panovníkovi? - H: Ne, předá ho Sokollu. Dopis musí vládci předat ten, komu nejvíc věří.
Scéna Sulejman-Hürrem. H: Myslela jsem, že si spolu dáme kávu? S: Říkalas, že se mluví o vztahu Mustafy s perskou princeznou. Kdokoli to šíří, sám ho potrestám. - H: Mihrimah má velké obavy o Rüstema, i Hümaşah. Je třeba mu pomoci. - S: Snad nechce, abych odešel do války? - H: Bojím se, Sulejmane, poslední události..., jsou tu náznaky vzpoury... - S: Kdo by se odvážil??!! - Sokollu přináší dopis (mezitím Mustafa a Mehmet na lovu, komentář asi není třeba) - Sokollu: To posílá Gafar Bey (nám i Sulejmanovi už dobře známý osmanský špion na perském území). Pečeť jsem prověřil, vládče, patří skutečně Tahmáspovi, je pravá. Sulejman čte: Vznešený Şehzade, Sultáne Mustafo! Váš dopis mě učinil šťastným. I já jsem slyšel, že sultán Sulejman chystá válku. Proto by nebylo moudré, nepřijmout vaši ruku nabízející přátelství. Podpořím vaše oprávněné nároky, až do konce. Je i mým přáním, aby byl sultán Sulejman sesazen. Ale nesouhlasím s jeho pouhou internací v Dimetoce. Dokud žije, bude pro nás nebezpečím. Modlím se k Bohu, aby nám dal vítězství.
Sulejman: Všichni odejděte!!! - Vzpomíná na svého otce Selima a svůj rozhovor s ním (známé události kolem Sulejmanova děda Bayezida II, víc najdete v Legendě o Rüstemovi na naší stránce). (Mladý Sulejman se obrací k otci, Selimovi I.): Vládče, jak to můžete udělat? Chán Bayezid je váš otec, můj děd! Jak ho můžete zabít? - Selim I. : Sulejmane, můj lve. Už nejsem jeho synem. Jsem vládcem a musím rozhodovat. Nezapomeň: Moc nesnese stín (= možné ohrožení). - Mladý Sulejman: Ale měli jste dohodu, odešel do Dimetoky. - Selim I.: Jak víme, že se nevrátí spolu s armádou? Ti, kdo prohráli, mají v srdcích jen touhu po odvetě. Když přijde čas, mladý lev zabije toho starého. Jen tak lze zachovat mír (=stabilitu říše).
Starý Sulejman (vnitřní hlas): Rozhodne můj syn o mé smrti, jako můj otec rozhodl o smrti mého děda? Ty, kdo jsi částí mého já, kdy mě zradíš? (Zatmění) - (Scéna z Amasye: Mustafa zachraňuje syna a oba pak zachrání Yahya Bey, vracejí se z lovu) - Sulejman píše Ebussuudovi.
Cihangir-Mihrimah. M: Mustafa napsal Tahmáspovi a ten mu odpověděl. - C: Tomu nevěřím, Mustafa by mi to řekl. Je to léčka. Máš s tím něco společného?? Rozdělit otce a syna je velký hřích. - Hürem k Fatmě (v harému): Tys o tom věděla, že? O tom, že Mustafa spolu s Tahmáspem chtějí sesadit našeho vládce? - F: Kdo jsi, že si dovoluješ to říkat? - H: Důkazy jsou zjevné, každý se může přesvědčit. - Cihangir u otce: Je to jen léčka na bratra Mustafu jako ten kaftan. - S: Odejdi!
Amasya. Mustafa: Proč jste nepozvali mého otce na slavnost obřízky? - Mahidevran: Stejně by nepřijel. - Atmaca: Stalo s e to nejhorší, šehzade! (referuje) - Mustafa: Hürrem už překročila všechny meze! - Taşlıcalı: To obvinění je tak smělé, že mu vládce neuvěří. Atmaca: Musíme s e připravit na nejhorší. Protože při tomto obvinění je rozsudek jasný. Smrt. - Mustafa: Napíšu otci dopis.
Hürrem-Sümbül-Lokman. S: Lidé si povídají, že s panovníkem se něco děje. - L: Už několik dní nepromluvil.
Lokman Aga přináší Sulejmanovi odpověď od Ebussuuda Efendi, který má rozhodnout o Mustafově osudu. Sulejman čte: Můj vládče! Říká se, že Bůh dává sníh podle toho, kolik má strom větví. Vy, mocný vládce světa se podobáte obrovské hoře (= i břemeno vám dává Bůh větší než ostatním). (V našem životě) není jen jaro a léto, ale i podzim a zima. Nalezl jsem řešení v záležitosti, na kterou jste se mě ptal. Modlím se k Bohu, aby toto řešení, které váš služebník nalezl, změnilo vaši zimu znovu v jaro, vaši noc v den. Jednou žil v Istanbulu zámožný obchodník. Musel odjet na cesty a zanechal všechno bohatství a svou rodinu svému oblíbenému synovi, kterému zcela věřil. Ale sotva obchodník odjel, syn se zmocnil jeho majetku a rodiny se zbavil. Nakonec ukládal o život i svému otci. Co se podle zákona má stát takovému synovi? Pro dobro celku (=národa, říše) musí být tento syn, který zradil otce a ohrožoval jeho blízké, popraven.
ZDROJ: Ozan Guven - stránka českých a slovenských fanoušků (ODKAZ: https://www.facebook.com/OzanGuvenCzechFanpage)
DĚJ:
velitel janičárů Semiz Ali Ağa je zatím podle scénáristů seriálu Rüstemovou pravou rukou (víc bude v překladu scény Rüstem-vojáci na naší stránce). Historická fakta: po studiu v Enderunu se stal janičárským agou, jedním z velitelů perského tažení a za odměnu guvernérem Egypta. V roce Rüstemovy smrti (1561) se stal i manželem jeho dcery Ayşe Hümaşah (Hanımsultan). Tehdy ho také Sulejman jmenoval Rüstemovým nástupcem ve funkci velkovezíra. Působil v ní v letech 1561-1565, kdy ho vystřídal nám už dobře známý Sokollu Mehmed Paša, a ještě 1579-1580 (od zavraždění Sokollu Mehmeda až do své smrti). Některé prameny ztotožňují Semiz Ali Pašu s velkovezírem Semiz Ahmetem Pašou (Şemsi Ahmet Paşa; "semiz" i "şemsi" = "tučný"). Znamenalo by to, že se s Ayşe Hümaşah oženil ve svých téměř 70 letech (!). Z tohoto manželství se narodilo několik dětí: synové Abdurrahman Bey, Mehmet Bey, Şehid Mustafa, Osman Bey a dvě dcery (známe jméno starší z nich, Saliha). Právě z jejich manželství jsou všichni další potomci Rüstema a Mihrimah.
Semiz Ali (Ahmed) Paša zemřel v roce 1580 a je pohřben v komplexu mešity Mihrimah Sultan v Üsküdaru. Zajímavost: říkalo se mu "Güzelce Ahmed" (krasavec Ahmed).
DALŠÍ ČÁST:
Sulejman na procházce vidí strom napadený mravenci (podle věrouky je mravenec Proroku zvlášť milé stvoření). Příchozí Lokman: Dám ihned zavolat zahradníky, aby strom natřeli vápnem. Sulejman: Ne, to by zemřelo mnoho nevinných tvorů. Lokman: V opačném případě zemře tento strom. Sulejman: Zeptáme se Ebussuuda Efendi.
Sulejmanův dopis Ebussuudovi: "Mistře! Tvá moudrost a tvé znalosti jsou nezpochybnitelné. Tvé hluboké porozumění je mi oporou, kdykoli mě něco trápí. Je světlem na mé cestě. Daruj mi prosím nyní trochu tvé moudrosti, aby mé srdce nalezlo štěstí. Když jsem se dnes ráno procházel v mé zahradě, zarmoutil mě stav jednoho z mých stromů. Strom, který jsem před lety sám zasadil, napadli mravenci a velmi mu ublížili. Mí sluhové ho chtějí natřít vápnem a tak věc vyřešit. Jde ale o nevinné životy, proto se s tebou chci nejprve poradit. Co odpovíš? Je možné zachránit strom, a zahnat mravence, aniž by je to stálo život? (Známý příběh o Sulejmanovi se poprvé objevil v encyklopedii Süleymanname, viz Legenda o Rüstemovi na naší stránce)
Hürrem-Sümbül: Nikdy jsem nebyla tak blízko vítězství jako nyní. Cítím to. Jako mě Bůh zachránil před Ibrahimem, zachrání mě i před Mustafou. - Sultánko, zkoušela jste to už tolikrát, jak si můžete být tak jistá? - Tentokrát jsem podrobně promyslila každý krok.
Vojenský tábor. Rüstem-Zal. Rüstem: Tahmásp na dopis určitě odpoví. Ten dopis znamená naši záchranu a rozkaz k Mustafově popravě. Obyčejný člověk může změnit dějiny, jako nyní. Takových okamžiků není mnoho. Vše nyní závisí na tobě, ty budeš tím, kdo všechno změní. Hlídej všechny cesty mezi Persií a Amasyí a přines mi Tahmáspův dopis.
Sulejman-Hürrem. Sulejman: Co se stalo? - Hürrem : Měla jsem zlý sen, viděla jsem tě v podzemní kobce, svázaného. - S: Netrap se, toho se nikdo neodváží. - H: Neznám větší štěstí než slyšet tě dýchat - S: Je čas, abychom byli šťastní. Ty a já. Jsme dvě těla, dvě tváře, ale jediná duše. Toto štěstí nemá žádný stín. Dotekem milovaných rukou se stáváme částí toho druhého.
Vojenský tábor. Zal se svými muži odjíždí. Voják v davu: Co bude s námi, Pašo? Hladovíme a na naše stížnosti nikdo neodpovídá. Tak se zachází s vojáky? - Rüstem: Kdo to mluví? Jestli nepředstoupí, budou potrestáni všichni. - Voják: Byl jsem to já, Pašo. Není to lež, znáte naši situaci. - Rüstem: tato válka ještě nezačala a vy už si stěžujete?! Během válečného tažení musíme šetřit, to je obvyklé. Jestli uslyším ještě jediné slovo vzpoury, budou padat hlavy.
Sulejman - astrolog. A: Brzy dojde k zatmění, můj vládče, Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce. To zle předznamenává budoucnost. - S: V Koránu je psáno, že to byl Bůh, kdo vypočítal dráhy Měsíce a Slunce, proto je v nich jeho moudrost a není čeho se obávat. Zprávou o zatmění nepůsob paniku mezi poddanými, jdi a poraď se s učenci, nahlédni především do knihy Ahmada ibn Muhammad ibn Kathīr al-Farghānī. (Astronom Ahmad ibn Muhammad ibn Kathīr al-Farghānī je autorem slavné knihy "Kitāb fī Jawāmiʿ ʿIlm al-Nujūm" / كتاب في جوامع علم النجوم /"Rukověť nauky o hvězdách", 833)
Manisa. Nurbanu zkoumá nákresy podle hvězdopraveckých map, říká služebnici Canfedě: Čekají nás temné dny, nikdy jsem něco takového neviděla. - Canfeda: A to jste právě mluvila o příslibu šťastné budoucnosti. - N: Kdoví, temnota pro jiné může znamenat světlo pro nás.
Mihrimah-Hürrem. M: Už přišla Tahmáspova odpověď? - H: Copak ti Rüstem nepíše? - M: Píše o tom, že mě miluje, ale ne o věcech, které jsou skutečně důležité. - H: Co jiného by si žena mohla přát? A o ty důležité věci se Rüstem postará sám. - M: Co myslíte, že se stane, matko, jestli si vládce bude jist, že mezi Mustafou a Tahmáspem je něco jako spojenctví? - H: Dávné pouto se přetrhne, navždy. Ostatní záleží na panovníkovi. Pravidla stanoví trest smrti.
Manisa. Nurbanu: Co je nového? - Selim: Napsal mi Sokollu, chystá se válka s Persií. Možná budu opět jmenován regentem. - N: Skvělá zpráva - S: Copak jsi už zapomněla, že mě léčka janičárů málem stála život? - N: Nemysli už na to. Vrhli se na tebe jako psi, protože vládce byl nemocný. Příště už se neodváží. - S: Jsou stále pod vlivem Mustafy. Dokud žije, čí rozkaz myslíš že poslechnou? - N: Viděla jsem hvězdy, štěstí je na naší straně. Jedno Sulnce klesá, jiné stoupá. Možná to budeš ty. - S: A možná můj bratr Mustafa.
Amasya. Atmaca: Stalo se, co Hürrem a Rüstem chtěli. - Mustafa: Jsou do nesmyslné války. Smutné. - Yahya: Možná je to naše výhoda, když jste odjížděl, váš vztah s vládcem byl dobrý, možná vás jmenuje regentem nebo vojevůdcem. M: Vládce už mě u sebe nechce. Už mi nevěří. - A: S vaším svolením se v hlavním městě setkám s Piri Reisem a získám o celé věci nové informace. - M: To je nemožné. Úmysly Piri Reise jsou zřejmé. Nemůže být naším spojencem.
Kütahya. Bayezid: Jmenuje mě tentokrát vládce regentem, co myslíš, Lala Mustafo? - Lala M.: Faktem je, že vy jste schopný řídit stát, ale musel jste přijmout skutečnost, že váš bratr Selim má k regentství vždy o krok blíž. - B: Takže nás znovu čeká válečné pole. Ale důležitejší je situace Mustafy. Pokud bude s námi, můžeme v Persii zvítězit. - L: Asi mu řeknou, aby zůstal v sandžaku. - B: A on to bez námitek přijme. Někdy si myslím, co bych dělal já na jeho místě. Kdybych byl tolikrát svržen s vládcova nebe, kdyby mě lid miloval a janičáři čekali na jediné mé slovo. - L: Co byste udělal? - B: Asi bych nebyl tak trpělivý jako Mustafa./Huricihan-Bayezid (čarování). B: Můžeš pokračovat, můžeš dělat, cokoli chceš. - H: Jednoho dne ti dám dítě. - B: Dětí není v tomto paláci málo. - H: Ale toto by mělo být symbolem naší lásky. Bude válka, zase budeme dlouho odloučeni.
Mihrimah-Cihangir. C: Od té doby, co ses vrátila z Amasye, jsme spolu nemluvili. Jsou tvé vztahy s Mustafou zase dobré? - M: Ano, proč ten výslech? - C: Něco v tomto paláci mě znepokojuje. Rüstem si jde svou cestou. Hovoří se o válce, něco přede mnou skrývají. Snad se nic nestane Mustafovi. Pokud ano, povolám tebe, matku a Rüstema k odpovědnosti. - M: Kéž bys nás měl tak rád jako jeho - C: Všichni se diví, proč je to tak. I já na to myslím. Když jsem s ním, zapomínám, že jsem hrbáč. Kéž byste se i vy na mě dívali jeho očima.
Fatma-Melek. F: Nyní se musím vdát za muže, kterého neznám a nemiluji. - M:Ale všichni mluví o jeho statečnosti. F: Pokud by statečnost měla nějakou váhu, Rüstem by se nestal velkovezírem (POZN Rüstem riskuje svůj život chladnokrevně každý den a navíc samostatně myslí dřív než koná, což bývá u jeho protivníků vzácnost) - F: Je Kara Ahmed na Mustafově straně?
Hürrem-Fahriye. H: V paláci je tak smutno, jen ty můžeš nahradit Afife, jen tobě mohu důvěřovat. Co Fatma? Zítra se má setkat s Kara Ahmed Pašou. Víš něco víc?... Fatma je hluboké moře, pohltí všechno kolem.
Divan. Sulejman: Jsou zprávy od Rüstema? - Sokollu: Jejich ležení je u Aksaraye (při cestě na Karaman), chystají se dál. - S: Dej Bůh, abychom tentokrát zcela zvítězili a Tahmásp nám opět neunikl. Co myslíš, Kara Pašo? - Kara Ahmed: Nesdílím optimismus Mehmeda Sokollu. Terén je hornatý, vítězství bude těžké. - S: Jsi hoden svého jména. Potřebuji ty, kteří mi říkají pravdu. - Na chodbě osloví Kara Pašu jeho kolega Haydar Paša: Mluvil jste o rumelijském kazaskerovi (nejvyšší soudce Rumelie), čeká na vás.
Fatma-Hürrem. H: Doufám, že tentokrát ke sňatku dojde, jinak vám budou říkat smutná sultánka. - F: Jistěže se vdám. Ale buď si jistá, že se nic nezmění. Mí přátelé i mí nepřátelé budou stejní lidé jako dřív.
Kara Ahmed Paša-Kazasker Rumelie. Kz: Jsme rádi, že jste členem Divanu, Pašo. Jste ochoten podporovat věc šehzade Mustafy a být přítelem jeho přátel? - Kr: Dám za šehzade i svůj život. - Kz: Brzy se sejdou nejmocnější muži říše - bejové, agové, reisové - a rádi vás uvidí. - Kara informuje o schůzce Sulejmana. S: A Mustafa o tom ví? - Kr: Nemohu to s jistotou potvrdit. Su: Tak to zjisti a informuj mě.
Vojenské ležení. Setník Tufan, který měl spor s Rüstemem, je nalezen mrtvý (zabil ho sám jeho velitel Semiz Ali Aga, aby vyprovokoval vzpouru vojáků). Vojáci se blíží k Rüstemovu stanu. Semiz Ali Aga: Co se stalo? - Vojáci: Tufan je mrtvý a je zřejmé, kdo ho zabil: Rüstem Paša! - Semiz Ali Aga: Máte důkazy? - Vojáci: Ty nejsou třeba, každý tu slyšel, jak mu Rüstem Paša vyhrožoval! (POZN: Ibrahim Paša by je dal hned popravit )/ Máme hlad a teď ještě zabijí jednoho z nás!../Ze svého bratra udělal admirála.../ Sultán zde není, snad ani nepřijede a nepotáhne s námi do boje?!.. - Kdyby byl sultánem Mustafa, nesvěřil by Rüstemovi ani harém... - Semiz Ali Aga: Stůjte!! Omrzel vás život? Promluvím s Rüstemem Pšou, a kdyby mě nevyslechl, pak ho můžete volat k odpovědnosti. (Vstoupí do Rüstemova stanu): Všechno jde podle plánu, Pašo. Vojáci se dovolávají šehzade Mustafy jako velitele. - Rüstem: Přesně to jsem chtěl, dobrá práce. - Semiz Ali Aga: Ale musíte být opatrný Pašo, riziko je velké, když se něco zvrtne, nikdo vojáky nezadrží. (Vychází ven) Rüstem Paša sám událost vyšetří a viník přijde o hlavu. - Vojáci: Jak? Vždyť to udělal on sám. - Semiz Ali Aga: Jsou nás zde tisíce, jak víte, že to nebyl někdo jiný? Rüstem Paša chce vaše dobro, dostanete víc jídla a taky žold vám dají včas. Místo aby jste se (za něj) modlili, křičíte... - Rüstem píše Sulejmanovi: Jak rád bych vám vládče napsal dobré zprávy. Rmoutí mě, že to není možné. Janičáři se bouří, volají po šehzade Mustafovi. Bylo by nejlepší, kdybyste přijel a stanul v čele armády.
Lokman přináší odpověď od Ebussuuda: Váš dopis znovu dokazuje, že ve vašem srdci není stopy po pýše... - Sulejman Lokmanovi: Nech mravence žít, je to názor Ebussuuda.
Amasya. Mehmet: Nechci se učit, chci už být mužem (=mluví o obřízce) Všichni se mi smějí. - Mustafa: Dobře, ať začnou přípravy. - (Později) Atmaca: Nemáme zprávy ze sídla trůnu. Dovolte, abych tam jel a zjistil, co je nového. - Mustafa váhá, souhlasí - Mustafa slibuje Mehmetovi, že se může s ostatními zúčastnit lovu.
DALŠÍ ČÁST:
Tajná schůzka promustafovské opozice. Piri Reis vítá Kara Ahmed Pašu: S vámi jsme silnější. Mustafa je budoucností říše, musí usednout na trůn. Jen tak se zbavíme Rüstema a ostatních, kteří jsou zhoubou tohoto státu. - Kara: Šehzade Mustafa je jistě šťastný, že mu pomáháte. - Piri: V tomto okamžiku šehzade nesdílí náš názor a nemá v úmyslu se k nám připojit. - Kara: Je v tom pro něj jistá výhoda... - Piri: Až přijde čas, budeš v Divanu našima očima a ušima, Pašo.
Rozhovor Sulejman, Kara, Sokollu. Sulejman: Jsi si jistý, že vůdcem (opozice) je Piri Reis? - Kara: Bohužel ano. - Sulejman: A Mustafa o tom ví? - Kara: Ano, ale podle Piri Reise se nezapojil. - Sulejman: A to mě má uklidnit??!! Trest pro Piri Reise je jasný. Bude popraven.
Sulejman-Piri Reis. Pi: Poslal jste pro mě, vládče? - Sulejman: Vždy jsem si tě vážil. Ale nemůže tě uspokojovat být stále jen v sídle trůnu. Je třeba zastavit Portugalce. Proto budeš od dnešního dne velitelem naší indické flotily. - Piri: Je to čest, ale jsem už starý, nevím, zda na tento úkol stačím... - Sulejman: Vím, že své poslání splníš.
Hürrem-Sokolllu. H: Jak to, že Piri Reis nebude popraven? - S: Měl být, ale zabránil jsem tomu. Piri Reis se těší všeobecné úctě, zvlášť nyní, před válkou, by jeho poprava nebyla dobrá. Je lepší, když bude daleko odsud, stejně jako odbojní sandžakbejové a ostatní. Po válce se s nimi můžeme vypořádat. - H: Vždy jsem obdivovala tvou inteligenci
Sulejman-Hürrem (Sulejman čte Rüstemův dopis). H: Nepříjemnosti v armádě? - S:Odkud to víš? - H: Mihrimah dostala dopis. Je moc smutná. Jak se mohou janičáři postavit proti tebou jmenovanému veliteli? - S: Je to Rüstemova chyba. A přitom má tolik zkušeností. Neměl se nechat vyprovokovat ke střetu. - H: Není to poprvé, co janičáři revoltují (=bylo to už za Ibrahima Paši). A víme, odkud nyní čerpají svou sílu (=Mustafa)
Fatma-Kara Ahmed. F: Tak se konečně setkáváme. Myslela jsem, že budeš ošklivý a hloupý - K: Říkají mi "Kara", protože jsem v bitvách statečný a v mých očích je temný plamen... (Jaká skromnost! ) - F: Jistěže si tě vezmu, je to vládcovo přání. Obdivuje tě, chce, abys mu byl blíž. Ale nepomýšlela jsem na sňatek. Snad to bude k dobrému. Vrátím se do paláce - K: Ne... - Ano... Promiňte, tváří v tvář vám jsem zmatený... - Fatma (k Melek): Líbí se mi, ale je pro něj těžké promluvit dvě slouvislá slova...
Amasya. Mahidevran k Mustafovi: Když nebožtík sultán Selim planul hněvem, nikdo nevěděl, co bude. Náš vládce se nejvíc bojí, že se mu v tom podobá. Ty jsi ale zdědil jen jeho dobré vlastnosti, jsi statečný a ušlechtilý, Bůh ti nedal vládcovu pýchu ( ) Vezmi Mehmeta na lov, vždyť brzy bude muset dlouho zůstat v posteli (po obřízce). - Mihrünissa má ale ohledně lovu zlé tušení (rozhovor s Mustafou).
Hürrem-Muhrimah-Cihangir. C: Matko, okamžitě mi řekněte, oč tu jde! Rüstem Paša znovu zaútočil ve svém dopisu na mého bratra Mustafu. (K Mihrimah:)Ty se nám nepleť do řeči! Někteří pašové a bejové byli posláni daleko odtud. Je to vaše hra? - H: Sleduješ každý můj krok a píšeš o všem Mustafovi a odvažuješ se nyní obviňovat mě?! Rüstem Paša udělal, co je nutné, když se janičáři vzbouří - informoval vládce. A povstali díky šehzade Mustafovi. Cihangire, věř, že není vždy dobré vědět vše. - C: Je smutné, matko, že to, co je dobré, není pro nás dva totéž. (Odchází) - Hürrem k Mihrimah: Seber se Mihrimah! Teď není čas přestat se ovládat. Uvnitř každého z nás je divoké zvíře. Řídila jsem se vždy jeho instinktem. Nemám jiné východisko, abych přežila a mohla ochránit i vás. Jednou mi porozumíš, i Cihangir.
Fatma dostává dary od Kara Ahmeda, s nimi i nepopsaný deník (reaguje: Nač mi je?), a dopis: Sultánko, Vaše krása mě může změnit v cokoli vy chcete. Udělám pro vás vše, budu vaším otrokem.
Sulejman a Hürrem u stromu, který umírá. Sulejman mluví o tom, co mu napsal Ebussuud Efendi ("Před boží tváří budou ti tvorové - mravenci - chválit vaši spravedlnost, vládče..."). Hürrem: A strom? Bude se jednou ptát, proč byl zahuben? Sulejmane, je to všude slyšet, zřejmě jsou to jen fámy, ale měl bys o nich vědět. Tahmáspova sestra tajně odjela do Amasye. Mluví se o vztahu mezi ní a Mustafou... - Sulejman: Jsme ve válce. Je zřejmé, že Tahmásp zkusí vše, ale můj syn se nikdy nespojí s mými nepřáteli. Zničím každého, kdo mu chce uškodit.
Atmaca hledá Piri Reise, zjistí, že všichni spiklenci byli posláni daleko od sídla trůnu. Jen Kara Ahmed Paša ne - byl to tedy on, kdo je zradil. Atmaca: Kdyby ale měl vládce třeba jen podezření, padaly by hlavy. - Informátor: Očividně sehrálo roli to, že jsme ve válce. Kdyby spiknutí vyšlo najevo, neprospělo by to říši (=nepřátelé by viděli, že je uvnitř destabilizovaná). - Atmaca mluví s Cihangirem. C: Vím, že se něco děje, ale nemohu Mustafovi psát, má matka kontroluje mé dopisy. Cílem je ale jistě Mustafa. - A: Kvůli spravedlnosti jste se musel postavit vlastní matce, to je těžké, šehzade. Máte srdce a mysl pravého panovníka.
Zal Mahmud na korábu admirála Sinana Paši. Přináší dopis, který napsal Tahmásp Mustafovi. Z: Zde je ten očekávaný dopis. - S:Ví o tom můj bratr (= Rüstem Paša)? - Ano.
Hürrem-Mihrimah- Sinan Paša. H: Jestli vládce nepůjde do války, náš plán ztroskotá. A dopis nikde. - M: Mám jet za Tahmáspem? - Hürrem: Nikdo tě nentuil, abys udělal, cos udělala. Ty sam jsi to chtěla, vzpomínáš? A já teď nechci od tebe víc, než abys šla za vládcem a projevila obavy o Rüstema. - Sinan přináší dopis: Mám ho odevzdat panovníkovi? - H: Ne, předá ho Sokollu. Dopis musí vládci předat ten, komu nejvíc věří.
Scéna Sulejman-Hürrem. H: Myslela jsem, že si spolu dáme kávu? S: Říkalas, že se mluví o vztahu Mustafy s perskou princeznou. Kdokoli to šíří, sám ho potrestám. - H: Mihrimah má velké obavy o Rüstema, i Hümaşah. Je třeba mu pomoci. - S: Snad nechce, abych odešel do války? - H: Bojím se, Sulejmane, poslední události..., jsou tu náznaky vzpoury... - S: Kdo by se odvážil??!! - Sokollu přináší dopis (mezitím Mustafa a Mehmet na lovu, komentář asi není třeba) - Sokollu: To posílá Gafar Bey (nám i Sulejmanovi už dobře známý osmanský špion na perském území). Pečeť jsem prověřil, vládče, patří skutečně Tahmáspovi, je pravá. Sulejman čte: Vznešený Şehzade, Sultáne Mustafo! Váš dopis mě učinil šťastným. I já jsem slyšel, že sultán Sulejman chystá válku. Proto by nebylo moudré, nepřijmout vaši ruku nabízející přátelství. Podpořím vaše oprávněné nároky, až do konce. Je i mým přáním, aby byl sultán Sulejman sesazen. Ale nesouhlasím s jeho pouhou internací v Dimetoce. Dokud žije, bude pro nás nebezpečím. Modlím se k Bohu, aby nám dal vítězství.
Sulejman: Všichni odejděte!!! - Vzpomíná na svého otce Selima a svůj rozhovor s ním (známé události kolem Sulejmanova děda Bayezida II, víc najdete v Legendě o Rüstemovi na naší stránce). (Mladý Sulejman se obrací k otci, Selimovi I.): Vládče, jak to můžete udělat? Chán Bayezid je váš otec, můj děd! Jak ho můžete zabít? - Selim I. : Sulejmane, můj lve. Už nejsem jeho synem. Jsem vládcem a musím rozhodovat. Nezapomeň: Moc nesnese stín (= možné ohrožení). - Mladý Sulejman: Ale měli jste dohodu, odešel do Dimetoky. - Selim I.: Jak víme, že se nevrátí spolu s armádou? Ti, kdo prohráli, mají v srdcích jen touhu po odvetě. Když přijde čas, mladý lev zabije toho starého. Jen tak lze zachovat mír (=stabilitu říše).
Starý Sulejman (vnitřní hlas): Rozhodne můj syn o mé smrti, jako můj otec rozhodl o smrti mého děda? Ty, kdo jsi částí mého já, kdy mě zradíš? (Zatmění) - (Scéna z Amasye: Mustafa zachraňuje syna a oba pak zachrání Yahya Bey, vracejí se z lovu) - Sulejman píše Ebussuudovi.
Cihangir-Mihrimah. M: Mustafa napsal Tahmáspovi a ten mu odpověděl. - C: Tomu nevěřím, Mustafa by mi to řekl. Je to léčka. Máš s tím něco společného?? Rozdělit otce a syna je velký hřích. - Hürem k Fatmě (v harému): Tys o tom věděla, že? O tom, že Mustafa spolu s Tahmáspem chtějí sesadit našeho vládce? - F: Kdo jsi, že si dovoluješ to říkat? - H: Důkazy jsou zjevné, každý se může přesvědčit. - Cihangir u otce: Je to jen léčka na bratra Mustafu jako ten kaftan. - S: Odejdi!
Amasya. Mustafa: Proč jste nepozvali mého otce na slavnost obřízky? - Mahidevran: Stejně by nepřijel. - Atmaca: Stalo s e to nejhorší, šehzade! (referuje) - Mustafa: Hürrem už překročila všechny meze! - Taşlıcalı: To obvinění je tak smělé, že mu vládce neuvěří. Atmaca: Musíme s e připravit na nejhorší. Protože při tomto obvinění je rozsudek jasný. Smrt. - Mustafa: Napíšu otci dopis.
Hürrem-Sümbül-Lokman. S: Lidé si povídají, že s panovníkem se něco děje. - L: Už několik dní nepromluvil.
Lokman Aga přináší Sulejmanovi odpověď od Ebussuuda Efendi, který má rozhodnout o Mustafově osudu. Sulejman čte: Můj vládče! Říká se, že Bůh dává sníh podle toho, kolik má strom větví. Vy, mocný vládce světa se podobáte obrovské hoře (= i břemeno vám dává Bůh větší než ostatním). (V našem životě) není jen jaro a léto, ale i podzim a zima. Nalezl jsem řešení v záležitosti, na kterou jste se mě ptal. Modlím se k Bohu, aby toto řešení, které váš služebník nalezl, změnilo vaši zimu znovu v jaro, vaši noc v den. Jednou žil v Istanbulu zámožný obchodník. Musel odjet na cesty a zanechal všechno bohatství a svou rodinu svému oblíbenému synovi, kterému zcela věřil. Ale sotva obchodník odjel, syn se zmocnil jeho majetku a rodiny se zbavil. Nakonec ukládal o život i svému otci. Co se podle zákona má stát takovému synovi? Pro dobro celku (=národa, říše) musí být tento syn, který zradil otce a ohrožoval jeho blízké, popraven.
ZDROJ: Ozan Guven - stránka českých a slovenských fanoušků (ODKAZ: https://www.facebook.com/OzanGuvenCzechFanpage)
FOTOSCREENY:
ZDROJ: Muhtesem Yuzyil
 |
| Velkovezír Kara Ahmet Paša a Fatma Sultan - později manžel Fatmy. Na životu ovšem moc dlouho nebude. Sulejman ho pak popraví ;) |
 |
| Sulejman |
