Krása princezny Mihrimah nenechá chladným žádného muže, kdo ji jednou spatří. Výjimkou není ani Rüstem, který jí je nepokrytě okouzlen, ani talentovaný básník a bojovník Taşlıcalı Yahya, pro kterým Mihrimah z nějakého důvodu předstírá, že je nikým jiným - a znevažuje nejen jeho rýmy, ale z pohledu své smyšlené identity i... Princeznu Mihrimah.
Hürremino štěstí po vládcovém boku nemá dlouhého trvání. Hněv do jeho srdce a chmury na jeho ušlechtilé tváři se vrátí díky princezně Hatici, která se mu přijde, jak jinak, cíleně postěžovat na Hürrem! Konkrétně na její rozhodnutí vzít k sobě Nigar. A jelikož toto jejich věčné nepřátelství a hašteření už sultána nekonečně unavuje, rozhodne velmi rychle o Nigariném osudu - Afife jí oznámí, že jí co nejdříve najdou ženicha a z harému odejde!
Zní to možná neuvěřitelně, ale přestože už prošlo tolik let od jejich posledního setkání, krásná Helena stále nezapomněla na hrdého " Ibrahima ", alias prince Mustafu, jemuž darovala své srdce a na jehož návrat stále věrně čeká. Naneštěstí však už velmi dlouho nebude moci čekat, protože její otec již více nedokáže splácet své velké dluhy, a tak svému největšímu věřiteli, dotěrnému obchodníkovi, který se Heleně vždy marně dvořil, přislíbí její ruku!
Jen malý okamžik nepozornosti a nejpřísnější tajemství Firuze mohlo být raz dva prozrazeny! Když totiž ve snaze připomenout se vládci z terasy Hürreminé komnaty upírá dlouhé a vášnivé pohledy směrem k vládcové ložnici, vůbec si nevšimne, že se vrátila její paní a sleduje směr jejího pohledu! Ještěže je Hürrem natolik zaneprázdněna přípravami oslav Mehmetového nadcházejícího vstupu do sboru janičárů, že si vůbec neuvědomí varovné signály naznačující, že žena, po níž celá léta stejně úpěnlivě, marně pátrá, stojí přímo vedle ní!
Zatímco během slavnostního ceremoniálu oči všech nejdůležitějších žen sultánova života z toho či onoho důvodu upírají na prince Mehmeta, oči jeho krásné sestry vidí jen jednoho muže - Taşlıcalıho Yahya...