17. 5. 2014 v 19:00 na TV Barrandov
Princezna Hatice je zoufalá, protože ať by udělala cokoliv, protivit se rozhodnutí vládce o jejím brzkém odchodu z paláce na Koňském náměstí a odcestováním spolu s novým manželem do jeho sídla již více nemůže. Je tedy již jen otázkou času, kdy se tak stane. Sám vládce v té době řeší jiné, z jeho pohledu mnohem důležitější záležitosti - oficiálně se chystá na lov do Bursy, se svými syny Mustafou a Mehmetem. Neoficiálně však má v úmyslu následníkovi trůnu pořádně srazit hřebínek!
Vládcův osobní ochránce Malkoçoğlu Bali Bey nakonec přijme pozvání podlézavého benátského velvyslance, který je ochoten udělat cokoliv, aby vydláždil sobě i své zemi opět cestu do sídla trůnu. V jeho domě ho čeká obrovské překvapení, ukáže se totiž, že neteří vychytralého benátčana je krásná Silvia - žena, která byla svého času Malkoçoğluho milenkou! A to pořádně divokou...
Hürrem pošle svému věrnému spojenci Rüstemovi dopis, ve kterém mu poděkuje za vskutku brilantní plán na způsob, jak se vrátit do paláce Topkapi, který nakonec i vyšel - plán s překvapivě rychle se šířícím mořem v Edirne, ačkoli tomu nic předtím nenasvědčovalo - a v němž jej zároveň informuje o tom, co se od jeho odchodu ze sídla trůnu událo, především o smrti bývalého velkovezíra Ayaşe a jmenováním Lütfiho do této funkce. Hürremin list je však také varováním – aby si Rüstem dával velký pozor, protože jejich nepřátelé se jistě již zanedlouho pokusí snést ho ze světa, aby ji oslabily - a doporučením - aby se co nejdříve oženil s její dcerou, princeznou Mihrimah, a naopak její postavení posílil!
Chytrý a vynalézavý stavitel Sinan téměř omdlí, když ho navštíví Matrakçı a na doporučení velkovezíra Lütfiho a výslovné přání panovníka Osmanské říše sultána Sulejmana ho jmenuje Istanbulským hlavním stavitelem a pověří ho dohlížením na výstavbu Hürreminé mešity u ženského bazaru. Je si vědom velké pocty a důvěry, které ho samozřejmě zavazují, se okamžitě s vervou pustit do práce.
První setkání následníka trůnu s otcem nedopadne zrovna nejlépe - princ Mustafa se nedočká jediného laskavého slůvka, jediného objetí. Vládce se mu dokonce ani nepodívá do očí, tváří se, jakoby jeho nejstarší syn byl vzduch! Po celou dobu se mluví jen s mladším Mehmetem. A když konečně zavadí pohledem i o Mustafu, začne zeširoka vyprávět příběh o svém neposlušném předkovi, kterému se jeho vzpurnost a výmysly nevyplatily a který byl prý velmi podobný princi Mustafovi. Jeho neslavný konec - potupná smrt zadušením po dalším z neuvážených kroků v rozporu s tradicemi - by měl být podle vládce pro každého rozumného prince ponaučením. Jen hlupák by v panovníkovém hlase dokázal přeslechnout náznak hrozby a zlověstný příslib, že speciálně pro prince Mustafu má tento příběh být čímsi mnohem více - v podstatě jakýmsi posledním varováním!