1. upoutávka
C : Tahle zátěž je na tebe moc těžká, otče
F: Když žil náš princ, všichni byli spokojení.
A teďka de jeden proti druhému.
A potom příjde Soudný den.
H : Moje děti jdou jeden proti druhému.
Bojím se že ti kteří jsou zaslepení pomstou dostanou to co i chtějí a a nejspíš mě potká prokletí Mustafy...
C : Zachraň mě tatínku!
S: Synku, synku, synku!!!!
Autorka textu: Hanny Beči
2. upoutávka
CELÁ EPIZODA:
125. epizoda
DĚJ:
Vojenský tábor. Sujeman vzpomíná na Cihangirovo dětství (povídají si nad knihou o řecké mytologii, vztahu otce a syna). Cihangir: Ta bolest je nesnesitelná, otče! (Později:) Sulejman lékařům: Přikazuji zachraňte mého syna. - Lékaři mezi sebou: Princova nemoc není tělesná, to jeho duše trpí. (Neodvažují se to ale povědět panovníkovi.)
Hürrem: Rüstem a Mihrimah jsou v bezpečí? - Všichni nás po Mustafově smrti nenávidí, ale důležité je jen, aby se nic nestalo mým dětem. - Sümbül: Vždyť v sídle trůnu je regentem šehzade Bayezid, buďte klidná.Bayezid se vrací do paláce, Sokollu Mehmet Paša referuje o vzouřencích a o tom, co se stalo Mihrimah a Rüstemovi. Bayezid: A sestra je v pořádku? Za vším je Mustafova smrt. - Střet mezi Hürrem a Bayezidem. Bayezid: To vaše intriky způsobily bratrovu smrt a ještě jste do nich zapletli i Mihrimah! (Jako by o to Mihrimah sama nepožádala ). - Hürrem: Vinu nesou ti, kdo podporovali Mustafu proti tvému otci... - Bayezid: Mahidevran a malý Mehmed? Chci být sám, matko, nemáme si už co říci.Vojenský tábor. Sulejman se sám stará o Cihangira, ale jeho stav se horší, nemůže nic jíst a jeho bolesti se stupňují. - Selim: Odpovíš matce na její dopis? Dáš jí zprávu, že Cihangir je nemocný? - Sulejman: Cihangir se uzdraví!Manisa. Nurbanu se dozvídá z Gazanferova dopisu o událostech po Mustafově smrti a Cihangirově nemoci; bojí se o Selima. Dobře, že Gazanfer je s ním.Üsküdar. Rüstem uklidňuje Mihrimah, která si stále vyčítá Mustafovu smrt: Tvůj bratr zemřel, ale ne tvou vinou. Moci si vždy žádá oběti, všichni jsme v jejím soukolí a nemáme volbu. - Hürrem se bojí o osud Mihrimah a své vnučky a prostřednictvím Sokollu a Sinana posílá do Üsküdaru posily.Atmaca se vrací do sídla trůnu: Jsem tady, abych pomstil zesnulého šehzade Mustafu. Istanbul: Fatma Sultan a Gülfem chtějí uspořádat modlitbu za Mustafu. Bayezid ale jako regent odmítá jejich snahu veřejně diskreditovat matku a Mihrimah (Je to má sestra!). Fatma je zklamaná, vyčítá Bayezidovi, že nic nedělá, i když tvrdí, že ho Mustafova smrt zasáhla. - Gülfem: Hürrem sama hodila své děti do ohně. Fatma: Dokud žil náš šehzade (Mustafa), byli všichni klidní. Ale teď se obrátí jeden proti druhému. A nastane se Soudný den.Fronty závěrečného střetnutí se formují. Sinan referuje Rüstemovi o událostech v sídle trůnu. Těžká situace a Sinanova obětavost oba bratry sbližuje. - Atmaca, tajně sledující Sinana až do Üsküdaru, a velitel sultánových janičárů Hüseyin Çavuş (který se ovšem Sulejmanovými příkazy už dávno neřídí a podporuje vzbouřence) se dohodnou na další akci proti Rüstemovi: Tentokrát nám nesmí uniknout. Proto musíme mít v jeho paláci tajného spojence. (Získávají pro svůj plán jednoho z Rüstemých sluhů.) Vojenský tábor. Lékaři podávají Cihangirovi na Sulejmanův příkaz opium, ten tiše blouzní a vzpomíná na Firuze (scénáristi takto postupně připomenou i další postavy VS). Lékaři spojují Cihangirův stav s Mustafovou smrtí (a zase se vracíme k pohádce Ghiselina de Busbecq a jeho zprávě pro císařský dvůr :); Cihangirův stav se začal dramaticky zhoršovat už dlouho před Mustafovou smrtí, záznamy referují o pokročilé křivici a velkých bolestech, útrapy vojenského tažení stav jen zhoršily). Sulejman myslí na utrpení, které musel Cihangir prožívat už jako malý chlapec, má výčitky. - I Hürrem má předtuchu něčeho zlého, myslí na Sulejmana a syny.Istanbul. Sümbül se tajně vydává do své kavárny, i když se obává, že ho dav zase napadne. Sümbül přichází do paláce, hodnotí s Hürrem situaci. Hürrem: Jsem ráda, že jsi se mnou. Bojím se, co bude zítra. Mé děti půjdou proti sobě. Bojím se, že ti, jejichž pohled zakalila pomsta, dosáhnou svého. Že mě dostihne Mustafovo prokletí.Üsküdar. Rüstem k Mihrimah: Věřím, že mi panovník zase vrátí můj úřad. Vždyť jsem vše dělal pro něj, pro vás. - Mihrimah: Odkud můžeš vědět, že vše dobře dopadne? - Rüstem: Kara Ahmed nám nebude vládnout. Vláda zůstane v mých rukou. - Mezitím se k Üsküdaru blíží vzbouřenci. Aga-špion jim otevírá a ukazuje cestu, kudy Rüstem s Mihrimah a dcerou prchají. Mihrimah: Tuto vzpouru je třeba hned udusit... Sluhové ale už Rüstema ani ji neposlouchají. - Vzbouřenci dostihnou uprchlíky v lese za palácem. Rüstem k Mihrimah a dceři: Ustupte a skryjte se za mne! Za Rüstemovými zády ale nestojí jen Mihrimah, za bukem se zákeřně skrývá i vrah (asi Hüseyin Çavuş, podle podoby ). Také Atmaca, ukrytý ve stínu a dobře maskovaný (proč vlastně?), střílí po Rüstemovi své šípy. Kupodivu nezasáhne, přestože Rüstem obklopený vzbouřenci s pochodněmi je snadný cíl Hrdinné skutky scénář Rüstemovi nepřihrává (jak by taky vypadalo, musí spíš ukázat zbabělost; i když Ozan Güven by to při své choleričnosti klidně risknul, jak to dokazují jizvy na jeho obličeji V poslední chvíli přijíždí hrdinný Bayezid, vzbouřenci prchají. Vojenský tábor. Sulejman vzpomíná na malého Bayezida (scéna, kdy se chtěl tajně přes jeho zákaz vydat s ním do války). Cihangirovi se zdá o dívce z jeho knih. - Kara Ahmed Selimovi: Cihangir se musí vrátit do sídla trůnu, jinak se neuzdraví. - (Později:) Sulejman Cihangirovi: Smutek a bolest přejde a zase se rozjasní. Istanbul. Rüstem a Mihrimah s dcerou se vracejí do Topkapı, Hürrem děkuje Bayezidovi. Bayezid: Udělal jsem to kvůli Mihrimah, ne kvůli vám (jako by zapomněl, kolikrát ho Rüstem s Mihrimah zachránili před Sulejmanovým hněvem a před dluhy). Bayezid přikazuje Rüstemovi, aby opustil palác a zůstal v Mramorovém pavilonu. Sokollu: Vzbouřenci u bran Topkapı žádají Rüstemovu hlavu. - Fatma s Gülfem si užívají okamžiky pomsty: Slyšíš, Hürrem? To volají tvé a Rüstemovo jméno, chtějí vaše životy. - Bayezid, i když ho jeho rádce Lala Mustafa a Sokollu Paša varují, vychází ke vzbouřencům (za jejich dobře organizovaným spontánním hněvem stojí Atmaca a Hüseyin Çavuş). - Bayezid k davu vzbouřenců: Všichni těžce neseme smrt šehzade Mustafy. Vy jste ztratili prince, já mého milovaného bratra, část sebe sama. Ale bratr Mustafa nechtěl povstání. Rüstem je součástí dynastie a je pod její ochranou, ale byl zbaven svých pravomocí. Jestli se nerozejdete, bude prolito mnoho nevinné krve. (Vysvětlení, proč Atmaca nevystoupil proti Bayezidovi, vyplývá z jeho rozhovoru s Çavuşem: Slíbil jsem Mustafovi, že, pokud zemře, budu podporovat Bayezida). - Mihrimah k matce: Jak statečný je Bayezid, panovník by byl pyšný! - Fatma: I Mustafa byl statečný. A co udělal náš vládce?Mezitím ve vojenském táboře: Cihangirův rozhovor se Selimem. Selim: Jsi mi drahý, ale tys mě nikdy neměl rád, ne tak jako Mustafu a Bayezida. - Cihangir: Mám tě rád a budu mít. Odvez mě odsud, prosím, vždyť se blíží můj čas. - (Později:) Cihangir věří, že Mustafa stále ještě žije. Sulejmanovi: Mustafa přijde! Nezapomeň otče na svůj slib! (=nezabít Mustafu)Istanbul. Fatma rozdává v harému dary na paměť Mustafy, čtou se modlitby za jeho duši. Nakonec přece jen přichází Hürrem. Fatmino klasické: Jak se odvažuješ sem vstoupit?!! Všichni vědí, kdo je vinen Mustafovou smrtí. Smrt za smrt! - Hürrem: Mustafa zemřel, protože byl slabý. Já žiji, protože jsem stále ještě silná. (Později: Hürrem dostává od Selima zprávu o nemoci Cihangira.) Vojenský tábor. Sulejman nařizuje Selimovi odvézt Cihangira do sídla trůnu. Ale už je pozdě. Cihangir blouzní, zdá se mu o dívce z jeho knih a vzpomíná na svůj život. Před smrtí dává otci prsten, který mu Mustafa daroval: Je to pouto, které nás spojuje vzájemnou oddaností. Zachraň bratra, otče... - Bayezid a Hürrem jedou za Cihangirem, ale ten mezitím umírá v otcově náručí. Sulejmana trápí Cihangirova smrt, zjevuje se mu stále i duch Mustafy v podobě malého prince. Hledá útěchu v modlitbách.(Následuje opět dobrodružná fikce scénáristů) Atmaca vtrhne na koráb Rüstemova bratra velkoadmirála Sinana Paši (ten narozdíl od Sokollu Paši své povinnosti admirála nezanedbává) . Posádka přechází na stranu povstalců. Atmaca přikazuje, aby Sinanovi usekli ruku, a posílá ji jako dar Rüstemovi: Přijď ty sám, Rüsteme, zaplatit za své zločiny. Rüstem chce jít za Atmacou (Už to stálo mnoho životů, skončím to.), ale Mihrimah ho zadrží: Tvůj život nepatří tobě ani tvému bratrovi. Musíš ochraňovat nás, dokud to matka potřebuje. Sám jsi řekl, že moc je krutá a žádá oběti. (Buď zvítězíš nebo zemřeš.) - (Později:) Sinan přichází za Rüstemem: Už nejsme bratři, opustil jsi mě.Hürrem a Bayezid se na cestě setkávají se Selimovým průvodem. Veze Cihangirovo tělo. Ve strašné předtuše běží Hürrem k vozu. Při pohledu na mrtvého syna ji opouštějí síly.Text © Ozan Güven - stránka českých a slovenských fanoušků
FOTOSCREENY:
ZDROJ: Muhtesem Yuzyil official
